Centrála RailBOX RB1100

Když jsem se o této centrále poprvé doslechl, byl jsem velmi skeptický, zejména když jsem slyšel její cenu – tehdy ji bylo možné koupit přes zásilkový obchod allegro.cz se speciální nabídkou slevou pro nového zákazníka za neuvěřitelnou cenu 2200 Kč. To už sice dnes neplatí, ale i cena 2690 Kč v českém e-shopu (www.ad-train.cz) z ní činní velmi zajímavou nabídku. Z počátku byly u centrály některé nedostatky u LocoNetu, ale i na základě našich připomínek a komunikaci s výrobcem byly postupně odstraněny a stala se z toho „dospělá“ centrála, která v mnoha ohledech dokáže nahradit DR5000 od Digikeijsu (jejíž výrobce nepřekonal problém s výpadkem čipů a skončil v úpadku). Centrálu mám a provedl jsem mnoho testů, které popíšu v další části tohoto článku. Zatím jsem nenarazil na žádný problém, centrála funguje jak má.

Co tedy centrála umí:    

• Kolejové DCC napájení má proudové omezení na 3 A. Kolejové napětí závisí na napětí použitého zdroje a je přibližně o 1 V nižší (je zobrazeno na displeji). Sympatické je, že k vypnutí kolejového napájení při překročení této hodnoty nedojde okamžitě, centrála se automaticky pokusí po několika sekundách napájení obnovit. Teprve poté je zapnout (v současném provedení je to nutné udělat z některého ovladače nebo z aplikace.
• Možnost připojení ovladačů s připojením XpressNet (na příklad Multimaus) i LocoNet (například FRED).
• Možnost programování adresy FREDů (s využitím vlastní aplikace i například ovladačem Digitrax
• Možnost ovládání dekodérů příslušenství prostřednictvím DCC (kolejové napájení) nebo LocoNet (například MGP, Digitrax, Uhlenbrock)
• Využití zpětného přenosu RailCom
• Více ovladačů (i různé typy) lze mít připojeno i současně (výsledky testů viz dále v této recenzi).
• Možnost připojení dekodérů zpětného hlášení LocoNet, S88, R-S.
• Možnost bezdrátového ovládání prostřednictím WiFi (pouze s protokolem Z21), tedy například ovladači WLANmaus nebo Daisy II WLAN, nebo aplikacemi do tabletů nebo mobilů. Může fungovat jako nezávislý přístupní bod, nebo zapojením například do domácí wifi sítě
• Možnost připojení USB kabelem (konektor USB-C)

Co bych vytkl:

• Dodává se pouze s napáječem 19 V, což znamená 18 V do kolejí. To může být pro některé lokomotivní dekodéry problém. Lze ale objednat dodávku bez napáječe a použít vlastní, třeba 15 V. Problém ale je, že centrála má napájecí konektor 5,5/2,5 mm, zatímco většina napáječů s napětím menším než 19 V má konektory 5,5/2,1 mm. Výrobce ale slíbil u nové série osadit konektory 5,5/2,1 mm.
• Na centrále není možné obnovit kolejové napájení po zkratu, to je nutné realizovat pouze z ovládací aplikace nebo z ovladače, třeba z Multimausu, WLANmausu nebo jiného. Většina ovladače tohle umí. I tenhle nedostatek bude u nové série vyřešen a obnovení napájení bude možné udělat na centrále krátkým stiskem tlačítka RESET (to u současného provedení slouží pro resetování centrály).
• Výstup pro programovací kolej nemá normované proudové omezení na 250 mA. U současné série není u výstupu pro programovací kolej omezení a proud zde může být až 3 A. U nové série ale toto omezení bude.
• Co bych ještě uvítal:
• Doplnění protokolu WiThrottle, umožňující například používání ovladačů ESU Mobile Control II a wiFRED. To ale není problém řešit pomocí interface LocoNet-WiThrottle, například Digitrax LNWI, ovšem to něco stojí
• Doplnění druhého konektoru LocoNet obdobně jako to zavedl Uhlenbrock, s rozdělením na LocoNet T určený pro připojení ovladačů a LocoNet B pro připojení boosterů (autor LocoNetu, americký Digitrax tohle nemá, na svých centrálách sice používá dva konektory LocoNetu, ale zapojené stejně. Není to ale nezbytné, není problém si k jedinému konektoru připojit rozbočení.

Prakticky uskutečněné testy se současným připojením více ovladačů

1. Připojení ovladačů různých typů/různého způsobu připojení

S centrálou Railbox jsem prakticky vyzkoušel všechny možné kombinace většiny dostupných ovladačů (většinu z nich mám, chybí pouze Daisy II který jsem měl krátce půjčen a Daisy II WLAN, který v době testu ještě nebyl na trhu). Použil jsem následující ovladače:

FRED

MultiMaus

WLANmaus

TCS-RC

Aplikace Railbox

Aplikace Z21

Po připojení interface Uhlenbrock:

ESU Mobile Control II

wiFRED

Se všemi ovladači jsou při jejich kombinaci výsledky následující:

Po připojení ovladače FRED je ovládání lokomotivy s touto adresou možné pouze tímto ovladačem.

Po pokusu o připojení druhého ovladače FRED se stejnou adresou tento druhý FRED se nepřipojí a adresu ztratí.

Následně (při připojeném ovladači FRED) přihlášené ovladače WLANmaus, aplikace Railbox ani aplikace Z21, ale ani ovladač ESU, neumožňují ovládání této lokomotivy, ale jestliže pak tuto lokomotivu ovládáme FREDem, na aplikaci  aplikaci RailBOX se pohybuje ovladač rychlosti stejně jako bychom jím lokomotivu ovládali. U aplikace Z21 se to ale neobjeví. U ovladače ESU se při ovládání jiným ovladačem kromě údaje rychlosti do odpovídající polohy automaticky nastaví také ovládací kolečko rychlosti.

Nejmenší schopnost informace o této druhé variantě má WLANmaus, protože na něm se to pozná pouze tím, že se objeví  trojúhelníček směru a je-li v pohybu, zmizí symbol II, její ale rychlost se nepozná. Ještě horší je to u aplikace Z21, protože tam se to nepozná vůbec.

Jestliže FRED odpojíme, všechny wifi ovladače umožňují lokomotivu ovládat, přičemž na na všech se stejně jako v předchozím případě projeví ovládání. 

2. Připojení více ovladačů stejného způsobu připojení

Zde jsem zkoušel připojení více ovladačů FRED zároveň s připojeným Multimausem (mám k dispozici jen jeden). Současné připojení více ovladačů (měl jsem připojeny maximálně čtyři, víc jich doma nemám)- Jestliže je připojen FRED s určitou adresou a zkusíme připojit další FRED se stejnou adresou tak ten druhý tuto adresu ztratí. FRED má jednoznačně prioritu, jestliže je připojen FRED s určitou adresou, není Multimaus schopen lokomotivu s touto adresou ovládat. Pokud by Multimaus lokomotivu s nějakou adresou ovládal a připojíme FRED, sejnou adresou, pak FRED lokomotivu „ukradne“. Pokud připojíme ovladač Digitrax DT402 a zkusíme na něm zvolit adresu, kterou používá připojený FRED, adresu akceptuje, ale lokomotivu s tou adresou ovládat nemůže. Více FREDů které by bylo takto možné mít připojenoi současně (s různými adresami) současně jsem nezkoušel, ovšem v případě více FREDů na setkání je vždy potřeba použít RSCLD, což zajistí aby nedošlo k přetížení odběrem na vodičích 1 a 6.

Aplikace RailBOX

K řadě úkonů s centrálou RB1101 slouží aplikace RB Rairoad Control. Aplikace je v základní verzi zdarma, v placeném rozšíření jsou poněkud rozšířené možnosti, například možnost ovládání více výhybek a dalšího příslušenství. Majitel centrály k ní obdrží kód k rozšíření zdarma. Aplikace umožňuje ovládání lokomotiv (lze v ní mít uloženo více lokomotiv a u nich dokonce vlastní název a obrázek  - lze vložit i fotografii lokomotivy kterou si sami vytvoříme). Lze zde provádět programování CV jak na programovací, tak provozní koleji. Lze samozřejmě ovládat funkce a lze si u nich přiřadit volitelné symboly a vlastní názvy, nelze ale změnit jejich obsah proti zařazení v dekodéru. Lze zde také zadat adresu pro FRED. Na obrazovce lze současně zobrazit a ovládat až tři lokomotivy. 

Aplikace ale umožňuje si zde vytvořit svoje kolejiště a na něm i lokomotivy ovládat. Lze tak nejen stavět výhybky a návěstidla, ale i stavět cesty.

Z aplikace lze také programovat a ovládat univerzální dekodér příslušenství RailBOX RB 4400.

K tomuto dekodéru se vrátíme později.