Tříkrálový vlak

Ve dnech 7.1.-8.1.2020 jsem společně s Ríšou Žahourkem, Karlem Brejšou, Michalem Pavlátem a Honzou uskutečnili netradiční formu využití modulové železnice. Jak jsem napsal v prosinci zde, tak jsem pro své dva mladší syny domluvil možnost v rámci výuky předvést na modulech principy a vývoj železnice.

Od Ježíškova vlaku v ZŠ Jirny už uplynulo hodně času, a tak nezbylo než si osvěžit historické znalosti. 

Nastudoval jsem proto znovu z dostupných materiálů historii železnice ve světě a v českých zemích. Výsledkem byla krátká prezentace, která byla vodítkem při vyprávění jednotlivým třídám. Na rozdíl od komorní atmosféry jirenské školy je ZŠ Šestajovice výrazně větší. Rozhodl jsem se i tentokrát udělat akci jen pro první stupeň. Škola má naprosto vyčerpanou kapacitu. K možnosti uspořádání akce tak pomohlo, že byl v době konání druhý stupeň na lyžařském výcviku. Uvolnila se tak třída, která sloužila dříve jako televizní sál. 

Sraz týmu byl 7.1.2020 ve 13 hodin. Vyzvedl jsem Michala Pavláta v Zelenči na nádraží. Ríša byl již u školy. Velkou výhodou bylo, že má škola nový výtah. Nebylo tak nutné stěhovat moduly a techniku po schodech. Ríša s Michalem se vrhli do vystěhování lavic a židlí. Byl totiž potřeba každý centimetr, protože layout počítal s využitím celého sálu. Já jsem zatím  dovezl druhou várku modulů.

Stavba postupovala pomalu, protože bylo nutné zkrátit nohy na výšku layoutu 90 cm. Stavba začala od Filípkova. Ten se ale po dobu akce stal Pivovarem. Ríša s Michale stavěli trať přes Zrno do Starých Splavů alias Cukrovaru.

Já s Honzou jsme stavěli trať přes Karlík a Kamenici do Skleného, které bylo tentokrát Železným Brodem. Jsem rád, že jsem Honzu přemluvil, aby stanici poskytl. Pravdou je, že nebylo snadné si vzpomenout, jak celou stanici provozovat. Přeci jen nebyla tři roky nikde použita.

Stavbu urychlilo, že celá dvojkolejka má kolíková pouzdra, a tak byla trať dvojkolejky rychle hotová. I Ríša s Michalem stihli vše akorát. Karel kvůli úternímu kroužku dorazil později a napojil tak Splavy.

Večer jsme ještě stihli propojit X1 a téměř celou X3. Celý layout byl elektricky proměřený. Postupně jsme tak opustili místo akce, poslední z nás až v jedenáct večer.

Ráno jsme se sešli již okolo šesté hodiny a doladili elektriku a připravili vozidla. Pro každou éru železnice jeden osobní a minimálně jeden nákladní vlak. Pro moderní epochu dokonce dva. Navíc byl na layoutu Adler od Vládi Hostonského, kterému zdraví nedovolilo účast. 

Škola má 14 tříd prvního stupně. Středeční rozvrh tak bylo nutné rozdělit do 20 minutových bloků, bohužel bez přestávek. Tempo tak hned 8 hodin ráno bylo vražedné. První třídy měly nevýhodu, že jsem se příliš držel připravené prezentace a méně ukazoval na layoutu. Postupně jsme formát přizpůsobovali tak, aby bylo více času na prohlídku layoutu. Pro každou třídu byly připraveny tři malé dárky, které si děti musely zasloužit odpověďmi na otázky, které jsme jim kladli. Jsem rád, že se do představování zapojil Karel Brejša, který je bývalý strojvůdce parních a motorových lokomotiv.

Karel nejčastěji hovořil o parních lokomotivách Adler, BigBoy a parního vozu Komárek. Bylo skvělé vidět úžas v očích dětí, že tak malý model skutečně kouří a paní učitelky žasly nad cenou modelu. Do provozu se zapojili i oba mí synové, takže třídy viděly více vlaků v pohybu.

Když odešla 14.třída všichni jsme si oddechli. To jsme netušili, že jedna z paní učitelek přivede třídu deváťáků. Sice už jsme neměli dary za správné odpovědi, ale rutinně jsme po patnácté zopakovaly natrénovaný program. Někteří žáci té třídy dokonce zažili i Ježíškův vlak v Jirnech, protože v té době byl první stupeň pro děti ze Šestajovic v jirenské škole.

Před jednou hodinou jsme stihli oběd v místní školní jídelně a po krátkém zhodnocení jsme se dali do bourání kolejiště. Michal Pavlát bohužel musel odjet brzy, protože měl noční směnu. Výsledkem bylo, že nás na stěhování a úklid zbylo málo.

Chtěl by i touto formou poděkovat všem z týmu, že pomohli udělat dobrou věc pro děti. Stálo je to hodně úsilí a velmi si toho vážím!

Další syny, pro které by se akce mohla opakovat, nemám. Takže asi naposled na krátkých nohách modulů a pro děti. Byla to již třetí akce s moduly v Šestajovicích. Po dvou akcích v místní sportovní hale tedy i v místní škole. Tak uvidíme, kde bude další. 

Fotky z akce na stránkách ZŠ Šestajovice naleznete zde.