Modernizace Sklené nad Oslavou probíhá nejen ve skutečné stanici, ale i na modulu

Shodou okolností ve stejném měsíci  (Leden 2020), jako začala modernizace skutečné stanice Sklené nad Oslavou, došlo k předání modulové stanice Sklené nad Oslavou od Honzy.

I já jsem se rozhodl pro modernizaci stanice. Na krajině toho k vylepšení moc není - je skvělě zpracována Luborem Šalé, takže budu více modernizovat DCC. V tuto chvíli mohu na modulová setkání přivézt již tři staniční celky – Filípkov, Sklené nad Oslavou a vlečkový areál Kamenice. Pokud by byly všechny stanice ovládané přes Traincontroller (jako doposur), vyžadovalo by to nejen tři notebooky, tři DCC centrály, tři převodníky USB/DCC, ale především mnoho času na zprovoznění při stavbě moduliště a času na údržbu při setkání. Roste totiž komplexnost celého systému, a výpadek jedné komponenty generuje starosti s hledáním příčiny. To není reálné na modulovém setkání zvládnout u třech stanic zároveň. Proto jsem využil získaných znalostí Honzy s elektronikou MGP. On nan ní postavil již stanici Čachno (více zde). Ještě před cestou do Dánska přestavěl pro mne Kamenici také na MGP. Na setkání v dánském Borkopu (více zde) jsme viděli několik rozsáhlých stanic ovládaných pomocí této technologie.

Výhodou MGP je, že pro provoz není potřeba DCC centrála, převodník DCC/USB ani notebook. Komponenty jsou propojené přes šesti-žilný plochý kabel s konektory RJ12. Kleště na lisování konektorů RJ12 jsou dnes za rozumné peníze dostupné každému. Komponenty komunikují každá s každou. Jsou to malé mikropočítače, které mají veškeré nastavení v sobě. Používají povely Loconet od americké firmy Digitrax. Celý systém se programuje z tabletu Android, ale ten pro následný provoz také není potřeba.

Udělal jsem tedy zásadní rozhodnutí – vymontovat veškeré komponenty DCC od firmy Digitrax (dekodéry BD4 a SE8C) i od Digikeijs – dekodér DR4088. 

Né proto, že by nefungovaly, ale proto, že MGP přinese zásadní zjednodušení. Pokud totiž člověk zapojí stanici s MGP do zásuvky, naběhne během pár sekund stanice do provozu včetně návěstidel (pokud jsou na MGP). A navíc se k ovládání z Traincontrolleru lze vrátit, bude jen potřeba změnit nastavení adres do souladu s adresací zadaném do MGP. Ten totiž musím změnit, abych se v tom lépe vyznal.

Naštěstí se ukázalo, že přestavba elektroniky nebude tak složitá. Všechny vodiče detekce obsazení jsou totiž svedené na stejné místo, a tak se vlastně mění jen dekodér za dekodér. Bylo nutné demontovat dřevěné držáky starých detektorů – Honza dost improvizoval a konstrukce z překližky zabíraly místo. Naopak se snížil počet kabelů po modulu, protože mezi dekodéry MGP vede jen šesti-žilný kabel na rozdíl od plochých kabelů k Digitraxu (až 24 vodičů).

Při dokumentaci jsem využil inspiraci souborem, který si vytvořil autor stanice Nordfaxe. Poskytl mi jej k úpravám. Po přeložení z dánštiny se dala z větší části použít dokumentace i pro Sklené. Pro MGP je zásadní mít dokumentaci kvalitní. Zjednoduší to do budoucna jakékoliv změny a hledání chyb v programování.

Pro napodobení k reléovému zabezpečovacímu zařízení použiji vzhled z TrainControlleru. Prošel jsem mnoho fotografií reléovky na internetu. Jejich nevýhoda je, že jsou všechny ve velmi nízkém rozlišení. Díky karanténě se mi asi nepodaří dojet přímo do Skleného před tím, než releovku demontují. Rozhodl jsem se ovládací panel rozdělit na dvě poloviny. Sklené je totiž 4,4 metru dlouhé a tak je lepší, aby u každého zhlaví byl panel k němu odpovídající. Pokud bude stanice obsazena, půjde oba panely dát na stůl nebo osadit na střední moduly stanice, jsou totiž propojené jen X3 kabelem.

Vzhled panelů jsem namaloval v CorelDraw. V minulosti jsem v něm uměl kreslit,  tak jsem jen oprášil znalosti. Výhodou je, že Honza našel firmu STRO.M Propagace, s.r.o.. Nechal si u nich v minulosti vyrobit velký panel k Čachnovu. Vytisknou panel na nálepku, kterou následně nalepí na plastovou desku 4 mm.

Než mi panel vyrobí, udělal jsem si testovací panel na programování.

Vrhnul jsem se do programování. Na práci s aplikací na tabletu Android je potřeba si zvyknout. Klíčová zkratka je SV – znamená Software Variable tj. Programovací proměnná. Ty jsou v jednotlivých menu v aplikaci. Bohužel nejsou popořadě, a tak je někdy složité najít, ve kterém menu je daná SV. Je dobré si psát svůj seznam nejčastějších nastavení. Není potřeba toho měnit tolik. První, co je potřeba je změnit adresu každého dekodéru. Dobré je dopředu vymyslet vlastní adresní rozsahy jednotlivých komponent. Na mých modulech používám zatím výhradě přestavníky želva. Pro ty je potřeba v nastavení výhybkového dekodéru přepnout délku impulzu na nula. Je totiž přestavován plným napětím nikoliv impulsem.