Detekce obsazení

Po naprogramování vzhledu a stavení cest u reléového zabezpečovacího zařízení (RZZ) bylo potřeba zprovoznit detekce obsazení. Dosud vlaky jezdily, ale obsazenost jsem nepotřeboval. Pro správné fungování RZZ je ale nutné hlídat, aby nešlo postavit cesty na obsazenou kolej. Proto jsem se vrhnul do nastavování dekodérů. Na všech segmentech jsem při stavbě kolejiště použil detektory obsazení Digitrax BDL168.

Musím souhlasit s autorem stránek:

https://www.sumidacrossing.org/MyOtherLayouts/SC/ElectricalSystems/BDL168/

Ten volně řečeno píše, že BDL168 je jeden z detektorů, který umí rozčílit. Je totiž velmi citlivý na zdroj napájení, polaritu RailSyncu a obecně na zapojení. Já navíc na každém segmentu potřebuji smyčkový modul. A tak při detekci obsazení na smyčce musel být smyčkový detektor Digitrax AR1 zapojen na jedné skupině vstupů BDL168. Tím se složitost zapojení a riziko chyby v zapojení zvyšuje. Ve výše uvedeném článku je mimo jiné zajímavý vzorec, jak se  přepočítává adresa vstupů BDL168 na adresy LocoNet tj. jak z Board ID detektoru zjistit adresu.

Abych vyloučil problémy nekompatibility součástek různých výrobců, půjčil jsem si centrálu Digitrax DCS150 (já mám jen DR5000). Když jsem připojil kolejiště k zapůjčené centrále Digitrax DCS150, tak detekce fungovaly správně. Pokud jsem je ale připojil k Digikeijs DR5000, fungovala jen jedna ze dvou. V návodu na BDL168 je napsáno, že pokud je u nonDigitrax kolejiště více BDL168, musí být jedna přeprogramována Option Switchem 11 na MASTER. BDL168 je citlivá na rušení na sběrnici LocoNet a tak jsem nakonec na druhé BDL168 musel přeprogramovat OptionSwitch 12 na "Termination". Tím se zvýší stabilita sběrnice, ale hlavně správně fungují BDL168. Kolejiště a tím i sběrnice jsou dost dlouhé. V návodu BDL168 je také popsáno, že pro provoz s TrainControllerem je doporučeno změnit několik OptionSwitchů. Bohužel jsem narazil na rozpor v několika názvech switchů. Asi se liší firmware mých BDL168 a návodu. Ty s jiným popisem jsem proto neměnil. Jedná se o OptSwitche 39-43.

Pro konfigurování BDL168 i DS64 se mi osvědčil JMRI Decoder Pro. V sekci Loconet je volba Programování BDL168 nebo DS64. Je třeba jen znát Board ID detektoru. Lze pak programovat i na kolejišti bez odpojování. Skvěle se mi osvědčil i LocoNet monitor. Z toho lze snadno odečítat mimo jiné, zda detekce obsazení přenáší změny stavu. Při použití centrály Digitrax je nutné použít přípravek Digitrax PR3, který musí být v JMRI v sekci Loconet - Select PR3 mód na "Interface".

 https://jmri.sourceforge.net/help/en/package/jmri/jmrix/loconet/bdl16/BDL16Frame.shtml

Výhodou použití centrály DR5000 je, že má již propojení s PC přes Wi-Fi nebo USB v sobě. Po těchto úpravách mi chodily obě stanice s detekcí
obsazení i přes Digikeijs DR5000 a booster DR5033 (ten mám na každém segmentu). Bohužel s jednou vyjímkou a to vratnou smyčkou. BDL168 je totiž citlivá na polaritu RailSyncu. No a přesto, že v návodu píší, že lze jednotlivé sekce BDL168 zapojovat přes modul zpětné smyčky, tak v té sekci, kde změní modul AR1 polaritu přestane fungovat detekce. Pravdou je, že v návodu BDL168 je použit pro reverzi modul PM42, ale ten nemám. Obsahuje totiž hned čtyři vratné smyčky. Já ale na každém segmentu kolejiště potřebuji jen jednu. Při připojení do celého kolejiště mi někdy fungovala vždy jen jedna BDL168 na segmentu a druhá ne. Nakonec jsem zjistil, že pomůže v konfiguraci BDL168 změnit OptSwitch 3 a otočit polaritu RailSync. Na každém segmentu kolejiště používám mimo detektoru obsazení BDL168 i Digitrax BD4 zapojený na vstupy DS64.

Výhoda BD4 oproti BDL168 je, že není citlivý na polaritu RailSync. Nakonec jsem tedy musel přepojit vratnou smyčku na BD4 a na BDL168 nechat všechny ostatní obvody v nádraží. To vyžadovalo přepojit několik vodičů, ale nebylo to nakonec tak těžké - půl dne práce :-). U spojovací trati byla situace ještě složitější. BDL168 detekovala jen pokud jsem s centrálou Digitrax DCS150 propojil zem (GND). Jenže centrála Digikeijs DR5000 nemá vyvedenou zem. Rozhodl jsem se proto BDL168 nahradit u spojovací trati detektorem obsazenosti DR4088.

Musím říci, že DR4088 je o tisíc procent uživatelsky přívětivější. Nepotřebuje totiž vlastní napájení a tím není takový problém se zemí ani polaritou RailSyncu. Pro krátkém přečtení návodu jsem DR4088 naprogramoval za minutu. Na stole jí vyzkoušel a detekce hned fungovaly. Stejně
tak i po připojení na spojovací trať.